Hold čestnému člověku
Je mi tak hrozně smutno, chybí mi člověk,ktereho jsme sice osobně znala jen necelých 12dní, ale choval se ke mně tak, jako už dlouho nikdo! O to je ta ztráta bolestnější a nesnesitelnější!
Je to normální běh života, já vím, ale tak těžko se s tím člověk vyrovnává a říká si proč už teď?
Když se konečně potkali dva lidi, kteří, ač byli věkově od sebe velmi vzdáleni, i jejich společenské postavení bylo zcela odlišné, stali se rázem spřízněnými dušemi.
A jejich první setkání bylo né jako první setkání dvou neznámých lidí, ale jako setkání lidí, kteří se znají odjakživa a jen se spolu dlouho neviděli!
Hodně té naší spřízněnosti napomohl samozřejmě běh našich životů a doba ve které jsme se oba nacházeli.
Prostě jsme velmi záhy zjistili, oba, že se potřebujeme , a to zde nejde vůbec o nějaký vztah milenecký, ale jen o lidské přátelství.
Říkám - jen lidské přátelství, ale to není jen ???!!!
Přátelství a přátelé je neobyčejně cenné . Nezištné přátelé má málo kdo, je jich jak šafránu.
Často se stává, že kolem nás v naší bezprostřední blízkosti takoví lidé žijí, ale mi je vůbec nevidíme, nikdy je nepotkáme.
Tak já dnes děkuji zvláštní shodě náhod, že jsme tohoto přítele vůbec ve svém životě potkala! Děkuji za to Bohu, i když to bylo jen na pouhých 11dní, ale byly to dny, plné slunce a světla!
Umíral šťastný díky posledním 11dnům, rychle a ve spánku, sice nepochopitelně, pro nás oba, brzo.
Jen Bůh ví, proč to tak muselo být, a já snad tomu také časem porozumím. Děkuji za těch 11 slunečných dní pane Žáku! Nikdy na Vás nezapomenu